BK BRANDÝS NAD LABEM – TESLA PARDUBICE
69 – 68 (20 – 19, 46 – 33, 60 – 49)
BODY: Fecko 20 (8 získaných faulů, 6 ztrát, zpod koše 9/9, ale TH 8/2), Míča 13 (1×3), Jeníček 12 (2×3, 5 zisků), Fiedler 11 (17 doskoků, TH 5/1), Pánek 8 (2×3, 5 zisků), Málek 4 (1×3, 6 doskoků, 5 ztrát), Němeček 0, Valenta 0, Voborník 0, Zedek 0.
Těžko říct, co se honilo našim juniorům v hlavě v prvním poločase. Jako by nikdy neslyšeli o nějaké obraně, nechávali domácí hráče chodit do koše bez jakékoli snahy o odpor, v podstatě jenom přihlíželi jejich exhibičnímu vystoupení. 46 inkasovaných bodů hovoří za všechny komentáře. Druhá půle již byla o něčem jiném, obrana pracovala, nikdo nic nevzdal a zásluhou povedené poslední čtyřminutovky (2-11) měl náš tým dokonce reálnou šanci na výhru. Ta v posledním nájezdu MÍČI zůstala na obroučce a tak zůstala nezodpovězena pouze otázka, co bylo příčinou obranného kolapsu v prvním poločase. Za něj by si naši hráči přes veškerou snahu ve druhé půli vyhrát snad ani nezasloužili…
Až na několik zbytečných ztrát a hrozivou bilanci střelby z čáry trestného hodu byl nejlepším teslákem FECKO, na doskoku příkladně pracoval FIEDLER a znovu příjemně potěšil Matěj JENÍČEK, v globálu náš nejlepší hráč víkendu.
V neděli jako přes kopírák, naštěstí s lepším koncem
SOKOL KBELY – TESLA PARDUBICE
65 – 68 (17 – 13, 37 – 32, 52 – 48)
BODY: Kalhous 15, Fecko 14 (2×3, 9 doskoků), Adamec 12 (zpod koše 6/6), Jeníček 11 (3×3, 6 doskoků), Míča 7 (1×3), Fiedler 4, Málek 3 (1×3), Janoušek 2 (6 doskoků), Pánek 0, Voborník 0.
K nedělnímu utkání do Kbel jsme přijeli posíleni o 3 hráče kádru extraligové Beksy a tudíž v roli mírného favorita. Tu jsme bohužel dlouho nepotvrzovali, nedokázali jsme se vyrovnat s hmotnostní převahou domácích bumbrlíčků pod košem a po většinu zápasu podobně jako v sobotu tahali za kratší konec. Poprvé od 6. minuty jsme šli do vedení až o 30 minut později po trojkové smršti FECKA, JENÍČKA a znovu FECKA (38.´60-65). Poté jsme ještě dělali všechno pro porážku tradičním neproměňováním trestných hodů (8/3 v posledních třech minutách hry), čehož naštěstí domácí nedokázali využít. Vyhrál ale šťastnější, nikoli lepší tým a ukázalo se, že štěstěna často rozhoduje spravedlivě. Co nám v sobotu možná vzala, to nám v neděli vrátila. Každá výhra z cizího prostředí je cenná i vzhledem k poměru odpískaných faulů v obou utkáních – v sobotu 12-20 „pro nás“, v neděli opět 12-19 „pro nás. A to jsme určitě nebyli ti zlejší na hřišti, spíš právě naopak. Právě proto je každý zápas na cizím hřišti tak těžký a kluci se prostě musí umět vyrovnat s těmi procentíčky pro domácí týmy.