
V PODŘEPU ZLEVA: Vladimír VALENTA, Zdeněk BURDYCH, Zdeněk HUŠEK, Karel KREJCAR




TESLA PARDUBICE – SOKOL KBELY
93 – 59 (24 – 16, 42 – 29, 58 – 49)
BODY: Kalhous 17 (2×3), Míča 15 (1×3), Blaško 12, Fecko 11, Jeníček 8 (5 doskoků), Voborník 7 (1×3), Fiedler 5 (12 doskoků, 7 zisků), Pánek 5 (1×3), Votava 5 (1×3), Šrámek 4, Hemerka 2, Zedek 2.
Urostlý soupeř neoplývá velkou kreativitou a technickými kousky, v podkošovém prostoru však má značnou sílu a umí všem soupeřům život hodně znepříjemňovat. Na Studánce se navíc trefoval z hranice trojkového oblouku nejlepší hráč Kbel VRBA (26 bodů, 5×3). A tak přestože naši hráči od začátku do konce vedli, dokázali svého urputného soupeře definitivně setřást až v poslední čtvrtině zápasu. Velkou měrou se na tom podíleli uzdravení hosté z BK KALHOUS s MÍČOU a jako obvykle i ne zcela uzdravený rozehrávač FECKO. Svůj asi nejlepší výkon v sezóně předvedl VOBORNÍK a i oba kadeti BLAŠKO s HEMERKOU dokázali, že je tým v určitých fázích boje potřebuje. FIEDLER měl s výjimkou bodového střeleckého vyjádření skvělá čísla, ale pauza spojená se studijním pobytem na Tchai-wanu na jeho výkonu byla přece jenom znát. Celkově se jednalo o povinné vítězství po průměrném výkonu.
TESLA PARDUBICE – BK BRANDÝS NAD LABEM
79 – 52 (26 – 19, 45 – 31, 59 – 45)
BODY: Míča 25 (2×3, 6 získaných faulů, 5 doskoků), Fiedler 18 (7 získaných faulů, 6 doskoků), Pánek 12 (1×3), Fecko 7 (8 asistencí, 5 získaných faulů), Jeníček 4, Šrámek 4, Blaško 3, Hemerka 2, Voborník 2, Votava 2, Zedek 0.
Nedělní soupeř je podstatně basketbalovější, rychlejší a dravější než Kbely a zpočátku si naše hráče vodil po hřišti jako ochočené ovečky. Teprve po důrazné domluvě a nezvykle brzkém time outu domácích v 5. minutě za stavu 10 – 14 se obraz hry poněkud změnil a domácí postupně přebírali otěže zápasu do svých rukou. Hostům chyběl jejich asi nejlepší hráč ŠTAJER, nám zase KALHOUS, jehož povolalo do extraligového boje zdravotně zdecimované „békáčko“. Nikoli poprvé měl výborný trojkový vstup PÁNEK, žel i tentokrát mu pevná ruka vydržela pouze v první čtvrtině. Poté už hrála na koš víceméně pouze dvojice MÍČA – FIEDLER. Prvně jmenovaný z venkovního prostoru, druhý tentokrát dokázal využívat svojí výškové i silové dominance v podkošovém prostoru. Hosty držel ve hře skvělý mladíček HOLUBEC, neomylně trestající obranářské nedostatky TESLY ze všech vzdáleností. Naštěstí se k němu nikdo nepřidal a tak Brandýs těžko mohl pomýšlet na konečný úspěch. Na pohled se však jednalo o mnohem pohlednější utkání než v sobotu a vítězství Teslu udrželo v reálné naději na záchranu soutěže. K ní však povede ještě dlouhá desetibodová cesta a povinnost velí vyhrávat všechno doma a něco navíc na hřištích soupeřů, což nikdy není jednoduchá záležitost!

SOKOL ŽIŽKOV „B“ – TESLA PARDUBICE
38 – 102 (10 – 20, 18 – 53, 27- 86)
BODY: Hemerka 17, Motl 17 (3×3), Blaško 14 (1×3, 11 doskoků), Wolf 10 (2×3), Beneda 9 (1×3), Mladý 8 (8 doskoků), Vojtěch Pokorný 8 (1×3), Kolík 6 (2×3), Picka 6 (2×3), Tichý 5 (1×3), Vít Pokorný 2.
V národní kulturní památce postavené žižkovskými sokoly v roce 1898 se od jejího vzniku změnila asi pouze podlaha tělocvičny a ukazatel skóre a tak i přes svoji architektonicky nespornou kvalitu nebyla tato novorenesanční stavba stavěna pro moderní basketbal 21. století. Našim hráčům však krátké hřiště neskutečně vyhovovalo, na koš soupeře se řítil jeden protiútok za druhým a skóre narůstalo takřka geometrickou řadou. Tuhle skutečnost navíc umocnil fakt, že hráčům malé prostory neuvěřitelně sedly i střelecky a zasadili domácím 13 úspěšných z 30 vystřelených trojkových pokusů. A tak se ukázaly naše mírné obavy z krátkého hřiště zcela neopodstatněnými a zápas naopak všem hráčům bez rozdílu vyšel na jedničku. Premiéry se v našem týmu po dlouhodobém zranění dočkal i KOLÍK a naznačil, že by mohl být velkým přínosem do závěru sezóny. Málokterý tým v soutěžích v současnosti bojuje s jistým přetlakem hráčů na soupisce jako současná Tesla, což je ale skoro stejně tíživý problém pro trenéra jako jejich nedostatek. Snad si s ním ale dokážeme poradit ke spokojenosti všech zainteresovaných.
SOKOL ŽIŽKOV „A“ – TESLA PARDUBICE
48 – 80 (9 – 17, 24 – 35, 36 – 56)
BODY: Blaško 12 (9 doskoků), Hemerka 12, Melša 12 (1×3), Motl 9 (3×3), Wolf 9 (2×3), Němeček 7, Mladý 6 (5 doskoků), Tichý 6 (2×3), Vojtěch Pokorný 4, Vít Pokorný 2, Beneda 1, Picka 0.
Áčko Žižkova je v podstatě farmou USK a tak svoje zápasy hraje v domovské hale USK na Folimance. Ta nebývá zrovna střeleckou pastvou většiny hostujících týmů a zpočátku tomu tak bylo i v nedělním duelu. Naši hráči se předháněli v zahazování vyložených příležitostí a tím hodně oslabený domácí tým drželi až do poločasu v určité naději na úspěch. Teprve po přestávce začala poněkud narůstat střelecká úspěšnost hráčů Tesly a tím i opadat odbojnost domácích bojovníků. Lze říct, že druhý poločas už se blížil našim představám o jakési pohlednosti hry, když hráči pochopili, že košíková je pěkný sport, když se hraje na koše. O výhře našeho týmu však asi nebylo pochyb po celý zápas, střeleckou euforii ze soboty asi nemůžeme očekávat každý den, ale bylo by příjemné se k ní pravidelně co nejvíce přibližovat. Kvalitní obrana, chytré vytváření střeleckých zakončení a jejich úspěšnost rozhodují všechna utkání. To první v našem případě platilo oba dva dny, to druhé jenom v sobotu a od den později alespoň částečně až ve druhém poločase. I tak je třeba celý tým za víkendové zápasy pochválit a doufat, že v novém roce půjde výkonnostně ještě nahoru. Má k tomu totiž všechny předpoklady.
BASKET PODĚBRADY – TESLA PARDUBICE
88 – 82 (8 – 17, 38 – 38, 64 – 63)
BODY: Fecko 19 (1×3, 8 získaných faulů, 6 zisků, ale TH 9/2), Blaško 15 (13 doskoků, 5 získaných faulů), Jeníček 13 (10 doskoků, 9 ztrát), Málek 13 (1×3, TH 7/6), Pánek 9 (3×3), Valenta 7, Zedek 4, Voborník 2.
I přes neúčast 5 klíčových rozehrávačů a kmenového pivota FIEDLERA (studijní pobyt na Tchaj-wanu) tým v Poděbradech skvěle vstoupil do utkání, vedl 11-0 a i v dalším průběhu zápasu byl nepříliš dobře hrajícím domácím vyrovnaným soupeřem. Bohužel v závěru domácí přece jenom přidali, v osmi bojující tesláky postupně přetlačili a vyrovnaný duel dotáhli do vítězného konce. Tesla bohužel v samém závěru přišla i o svého posledního zdravého rozehrávače a v utkání jasně nejlepšího hráče (až na ty šestky!) Adama FECKA, jehož v souboji o míč neúmyslně zranil jeden z hráčů soupeře. To se projevilo nejen v koncovce utkání, ale zejména v nedělním duelu v Kolíně. Vedle FECKA výkonem potěšil zejména benjamínek BLAŠKO, hra zlepšujícího se JENÍČKA pořád trpí dětskými chybami v podání četných ztrát míče. Až je odstraní, bude mít všechny parametry pro dospělý basketbal.
Nejvíce mrzí přístup některých mladých hráčů z kategorie U17, kteří odmítají využít zdravotní krize týmu a získat zkušenosti z kontaktu s vyšší věkovou kategorií tak, jak to naopak s velkou chutí využívá talentovaný BLAŠKO. Příští rok se mu to určitě bude hodně hodit!
BC KOLÍN – TESLA PARDUBICE
86 – 56 (22 – 18, 38 – 27, 61 – 38)
BODY: Šrámek 18 (1×3, 7 získaných faulů, TH 10/7), Jeníček 10 (11 doskoků, 5 ztrát), Málek 9 (1×3), Valenta 6, Voborník 6, Zedek 4, Pánek 2, Blaško 1.
Zraněného FECKA sice nahradil z exkurze do Německa se vrátivší „polorozehrávač“ ŠRÁMEK, celý tým však působil po sobotě (konec v 21 hodin) brzy ráno v neděli (začátek v 9 hodin) hodně ospale a unaveně. Svému soupeři dokázal konkurovat jakž takž v prvním poločase, ale po přestávce zcela odpadnul a vůbec nestíhal zastavovat kolínské protiútoky. Ztráta energie byla nejvíce vidět zejména na v sobotu výborném BLAŠKOVI a když postupně docházel elán i v první půli dobře bojujícímu ŠRÁMKOVI, nebylo co řešit. Přes všechny potíže byla impotentní a nebojovná produkce týmu po přestávce neakceptovatelná a ukázala, že takové množství zraněných a nemocných hráčů není v našich silách plnohodnotně nahradit. Nezbývá než doufat, že v boji s touto kalamitou budeme úspěšnější než lesáci s kůrovcem a dokážeme ji zdolat. Jinak soutěž prostě pro další generaci neudržíme, a to by byla obrovská škoda.
BC VYSOČINA – TESLA PARDUBICE
80 – 73 (15 – 11, 39 – 29, 59 – 54)
BODY: Melša 21 (1×3, 7 doskoků, 7 zisků míče, 7 získaných faulů), Blaško 15 (7 doskoků, 7 získaných faulů, 5 ztrát), Obršál 7, Vít Pokorný 7 (1×3), Hemerka 7 (1×3), Mladý 5 (8 doskoků), Vojtěch Pokorný 5 (1×3), Motl 4, Wolf 2, Picka 0, Němeček 0.
V utkání nadprůměrné úrovně se naši hráči po přestávce několikrát nadechovali k obratu, ale za stavu -1 bod zápas nikdy nedokázali překlopit na svoji stranu. Soupeř má velmi kvalitní tým podepřený individuálními výkony HAVELKY, jehož 32 nastřílených bodů rozhodlo i o osudu tohoto velmi vyrovnaného utkání. Naši hráči se však za svůj sobotní výkon rozhodně stydět nemusí a až začnou lépe proměňovat otevřené střelecké pozice z trojkového oblouku (celkem 26/4), budou moci pomýšlet i na výhru nad silnými soupeři typu Vysočiny. Z netradičních opor potěšily zejména výkony MOTLA a Vojtěcha POKORNÉHO.
GBA SOJKY PELHŘIMOV – TESLA PARDUBICE
45 – 80 (10 – 19, 19 – 37, 28 – 57)
BODY: Melša 14 (1×3, 8 doskoků, 6 zisků, 5 ztrát), Němeček 11 (3×3). Hemerka 11, Obršál 10 (1×3, 6 doskoků), Beneda 8, Blaško 8 (6 doskoků), Mladý 6 (6 doskoků, 5 zisků), Picka 6 (6 doskoků), Wolf 6.
Před týdnem junioři GBA vyplenili Studánku, kadeti to svému soupeři vrátili v „Sojčím hnízdě“ v Pelhřimově. Situaci měli asi usnadněnou nekompletní domácí sestavou a tak zápas od začátku do konce probíhal v režii Tesly a neměl kam uhnout. Velmi dobrou motivační roli sehrál při neúčasti nemocného kapitána TICHÉHO jeho hráči zvolený zástupce Ondřej PICKA. Ten naplno využil svoji šanci a konečně ukázal, že je schopen předvést velmi kvalitní produkci, na níž jsme čekali od začátku sezóny. Po dlouhé době se konečně trefil i dlouhodobě hluchý střelec NĚMEČEK a i jemu by úspěšné zásahy měly výrazně pomoci k vylepšení psychiky před druhou půlkou sezóny. Oproti sobotnímu utkání chyběli v neděli za Holice bojující bratři POKORNÍ s MOTLEM, tým naopak doplnil tanečník BENEDA, jemuž účast v sobotu nedovolil věneček. Pro rotaci hráčů v utkání je 9 kusů optimálním počtem, a to se v neděli jasně ukázalo.
V 70. letech minulého století měla áčko Tesly svoji hvězdu v rozehrávači Oldřichu MARIŠLEROVI. Jeho asi vůbec nejvydařenější sezónou byl poslední ročník Tesly 1974-75 v bývalé divizní soutěži před rekonstrukcí soutěží, který tento skvělý zakončovatel akcí odehrál s fantastickým průměrem 28 nastřílených bodů na zápas. A to se dnes jeví při tehdejší neexistenci trojkových pokusů jako číslo srovnatelné snad jenom s hráči NBA.
