Bez hostujících borců z BK, kteří odjeli na turnaj EYBL do Itálie, se našim juniorům podařilo vybojovat alespoň jednu výhru v utkání s podobně oslabenými hráči z Jindřichova Hradce. V neděli už na Studánce kralovali hráči jihlavské Vysočiny, kteří našemu týmu nedali šanci pomýšlet na úspěch.
TESLA PARDUBICE – LIONS JINDŘICHŮV HRADEC
72 – 63 (20 – 19, 39 – 30, 52 – 46)
BODY: Fiedler 18, Klimeš 17 (1×3), Fecko 8, Toman 8, Bílek 4, Ptáček 4, Matěj Šrámek 4 (1×3), Suchomel 2, Pánek 1, Mikulec 0, Málek 0.
Ani skvělý vstup do druhého poločasu (22-4) a zisk osmnáctibodového náskoku nestačil domácím k poklidnému zvládnutí téměř rozhodnutého utkání a ve druhé minutě čtvrté čtvrtiny už vedli pouze o 2 body (54-52). Závěr však naštěstí tentokráte zvládli, soupeři nedovolili převrátit skóre ve svůj prospěch a získali pro psychiku týmu nesmírně důležitou výhru. Na ní se podíleli především FIEDLER s KLIMEŠEM a FECKEM, kteří téměř jako jediní byli schopni ohrožovat úspěšně ve větší míře koš soupeře. Pár bodů nastřílel i TOMAN, pohříchu největší sběratel ztrát míče v posledních utkáních. Energii do hry vnášel krátkými vstupy po dlouhodobém zranění i Matěj ŠRÁMEK, jehož větší minutáž může být v budoucnu velkým posílením týmu.
TESLA PARDUBICE – BC VYSOČINA
74 – 50 (14 – 18, 23 – 41, 37 – 63)
BODY: Klimeš 14 (1×3, ale 0 doskočených míčů z pozice pivota!), Fecko 10, M. Šrámek 8 (2×2), Málek 7 (1×3), Fiedler 5 (11 doskoků), Toman 3, Bílek 2, Mikulec 1, Pánek 0, Voborník 0.
Utkání s favorizovanou Vysočinou v plné nahotě ukázalo zásadní problém našich juniorů = absolutní střeleckou impotenci. Pozice, z nichž nejsou schopni dopravit míč do koše, jsou pro ostatní týmy zcela jednoznačně bodové, pro náš tým je neschopnost z nich dopravit míč do koše absolutně do očí bijící. Kdybychom naklonovali MIKULCE tvrdě pracujícího v obraně s talentem KLIMEŠE v útoku, měli bychom jednoho hráče velmi dobrých parametrů. Žel jeden jenom útočí, druhý brání a je zcela neplodný v útočné fázi. Přitom právě střelbě věnujeme v tréninku snad největší objem minut, ale výsledek je až tristní. Kromě absence citu chybí stále hráčům potřebné sebevědomí, jsou v zakončení hodně hektičtí a nervózní a zejména přes veškeré snažení má každá střela úplně jinou techniku provedení, což je patrné i při trénincích a stále se to nedaří změnit. Při pohledu na úspěšnost zakončení soupeřů z daleko těžších pozic zatím můžeme pouze závidět, a to je zásadní problém, v němž za nimi zaostáváme. Kluci mají už ale opravdu málo času na to, aby se posunuli vpřed, i když se o to snažíme ze všech sil. Zatím jediný zápas, který nám po stránce zakončení vyšel, byl ten v Kolíně a pohled na hru celého týmu byl úplně jiný. Jenže to s námi byli i mladíci z BK, s nimiž je tým o parník silnější.